​Hlavní myšlenkou Montessori pedagogiky je umožnit dětem objevovat svět vlastním tempem a přirozeným způsobem, díky čemuž získávají hlubší porozumění a dlouhodobou chuť učit se. Děti pracují s promyšlenými pomůckami, které rozvíjejí smyslové vnímání, logické myšlení i praktické dovednosti. Učitel (průvodce) přitom vstupuje do procesu jemně – ukazuje cestu, sleduje pokroky a poskytuje podporu. Důraz se klade na samostatnost, vnitřní motivaci a respekt k dítěti jako jedinečné osobnosti. To vše přináší radost z učení, zdravé sebevědomí a touhu zkoumat svět dál.

​

Marie Montessori zdůrazňovala, že dítě je schopné samostatnosti od útlého věku, pokud mu dospělí nabídnou správné, podnětné prostředí. Věřila, že když dítěti umožníme svobodně si vybrat aktivitu nebo pomůcku, zároveň v něm posilujeme pocit odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Dítě se tak přirozeně učí vnímat, že svoboda jde ruku v ruce s řádem a jasnými hranicemi – a tedy i s vědomím důsledků. Pokud si však dítě nedokáže činnost vybrat, není ponecháno "napospas", průvodce jej navede.

​

​