Vzdělávací program

Vzdělávací program školy je právě vytvářen. Vychází z osvědčené pedagogiky Montessori a původního českého projektu www.skolamujprojekt.cz, z něhož chceme využít především hodnocení studentů prostřednictvím map pokroků, které budou jasnými ukazateli úspěšnosti výuky pro učitele, jednotlivé žáky a také jejich rodiče. Přitom mapy nebudou hodnotit prostřednictvím provnávání jednotlivců s průměrem, ale zhodnotí pokrok každého jednotlivce v porovnání s jeho individuálními schopnostmi a maximy.
Vzdělávací program zde bude průběžně aktualizován a následně bude k dispozici rodinám žáků přijatých ke studiu. Nyní nabízíme základní východiska Montessori pedagogiky.

Výuka a její organizace dle Marie Montessori

  • Montessori třídy jsou věkově smíšené, v jedné třídě jsou většinou tři věkové ročníky, maximálně 24 dětí s jedním pedagogem a jedním asistentem pedagoga. Výuka probíhá převážně v blocích oddělených přestávkou. V prvním roceoteíráme pouze jednu třídu a to prní, spočtem 8 studentů.

  • V praxi jsou realizovány integrované tematické celky a projekty. Účelně jsou využívány mezipředmětové vztahy a zkušenosti žáků.

  • Součástí třídy je „komunitní kruh“ ke scházení se, sdělování zážitků, prezentaci prací, hodnocení, řešení organizačních záležitostí apod.

  • Denní náplň tvoří především samostatná práce a také řízená činnost (v souladu s individuálními a vývojovými možnostmi)

  • Učení probíhá jako celek, se zapojením výukových materiálů s různým stupněm složitosti, student se učí především vlastním zážitkem a prací s vlastní chybou. Nedílnou součástí výukové strategie je spolupráce svobodně vytvořených skupin studentů na projektech.

  • Základním právem dítěte je svobodná volba – dítě si vybírá s čím (materiál), kde a s kým bude pracovat, zpracovávat dané výukové téma..

  • Učitel je respektujícím průvodcem, partnerem a vzorem

  • Témata tzv. „Kosmické výchovy“ vychází ze společného tematického celku v mezipředmětových spojitostech. "Kosmická výchova" propojuje vše, co se týká naší planety a vesmíru a vztahu jednotlivce k celému okolí a světu.

  • Důraz je kladen na smyslovou a sebezkušenostní výchovu, protože vyšší funkce mozku umožňující učení student dokonale ovládá až poté, co zvládne hrubou i jemnou motorku svého těla.

Cílem všech peagogů je vytvořit přátelské, podnětné a respektující prostředí, ve kterém budou děti MŠ i ZŠ vedeny k toleranci, vzájemné úctě, sebeúctě a zodpovědnosti za své chování. Prioritou je co nejužší spolupráce s rodiči, jejich zapojení do dění ve škole a snaha shodnout se s nimi na jednotném působení na děti.

Pedagogové jsou připraveni zaujmout ve vztahu ke studentům především roli průvodce, rádce, pomocníka a ponechat prostor pro individuální tempo a formu vzdělávání každému z nich. Pedagogové podporují samostatnost dětí při běžných činnostech i při plnění vzdělávacího programu.

Významným rysem školy je komorní prostředí komunity, kde se děti mají co nejvíce setkávat napříč ročníky. Společenství uvnitř školy umožní dítěti lépe najít své místo, pracovat zároveň s širším okruhem lidí ve škole, mít o dění ve škole přehled a účastnit se ho aktivněji a se zodpovědností za své jednání.

Tato podpora setkávání a vztahů napříč ročníky pomůže mimo jiné rozmělnit problémy vznikající uvnitř malých skupin a v důsledku tak bude součástí školní preventivní strategie. 


Hodnocení studentů

Hodnocení má směřovat k  průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení výkonů, tedy hodnocení převážně slovní a prostřednictvím map pokroku, nikoli známkování.

Součástí většiny Montessori pomůcek je i zpětná kontrola napomáhající práci s chybou, její okamžitá náprava a samostanému sebehodnocení dítěte. Do hodnocení se zapojuje také celá skupina, např. diskuzí, rozhovory, reflexí aktivit. Děti se učí vzájemně hodnotit svou práci oceněním v kokrétních bodech a pokládat doplňující otázky.

Společná setkávání budou podporována seskupením 3 ročníků dohromady, tzv. „trojročí“ – pojem Montessori výuky (od 6. ročníku jsou možné jen samostatné věkově homogenní třídy, které však budou velmi úzce spolupracovat v rámci celoškolních projektů a organizace komunitního života nejen studentů základní i mateřské školy, ale i rodičů studentů, jako nedílné součásti budovaného společenství).

Každé dítě si povede deník a portfolio svých prací, záznamy o svém učení a materiály dokumentují průběh i výsledky své práce ostatním dětem, učiteli a rodině.

Výsledky procesu učení se děti učí prezetovat například na konci školního roku nebo při představování projektů.

Zpětná vazba ze strany učitele cílí na pokroky dítěte a velice konkrétně se váže na aktuální problém (nehodnotí osobu dítěte jako celek). Učitelé plánují přehled klíčových kompetencí, kterými by měli studenti v individuálním vzdělávacím plánu během školního roku být postupně vybavováni. Očekávání během výuky pedagog dětem zpřesňuje, konzultuje je s rodiči i dětmi.

Způsob hodnocení ve škole by měl přinést:

  • minimalizaci ohrožení porovnáváním, trestem a odměnou, příliš obecným škálovým hodnocením, časovým stresem

  • spolupracující, nesoutěživé prostředí

  • slovní hodnocení zaznamenávající individuální pokrok každého dítěte

  • vedení žáků k sebehodnocení a učení se z chyb

Stejný způsob hodnocení a seberozvoje své práce, jaký je požadován na dětech, je vyžadován i na učiteli. Součástí pravidelných porad je i autoevaluační prezentace pedagogických výsledků každého učitele.

Připravené prostředí

Specifické vybavení Montessori tříd zahrnuje speciální didaktické pomůcky, připravený učební materiál pro individuální práci dítěte. Prostředí není přehlcené, je přehledné, převážně z přírodních materiálů. Ve třídách jsou pomůcky umístěny do výšky očí dítěte, otevřené, řazené podle náročnosti a jsou tematicky rozděleny podle oblastí vzdělávání. Nedílnou součástí výukyje i hojný pobyt v přírodě, poznávací výlety a výuka mimo uzavřené prostředí školy.